Plánování vám usnadní život

Víte, co člověka nejvíc unavuje při přípravě večeří a proč se mu nechce každý den vymýšlet, čím nakrmí sebe i ty, co s ním bydlí pod jednou střechou? Je to nerozhodnost způsobená únavou. Vaše hlava není večer, po celodenním pracovním vypětí, zrovna v nejlepší kondici, aby vymýšlela večeři.

Situace se však rázem změní, když myšlenky na večeři spustíte už ráno a zásadní rozhodnutí ohledně obsahu večerního talíře učiníte nejpozději do oběda. Pak už jen mechanicky nakoupíte a v docela dobré pohodě i uvaříte, co jste si usmysleli. 

Představte si však ještě pokročilejší stav. V neděli večer si v hrubých obrysech načrtnete celotýdenní večerní menu a v pondělí, při nezbytném doplňovacím nákupu, si pořídíte suroviny na celý týden dopředu. Ušetříte si tím spoustu času nejen v obchodě, ale i před ledničkou. Už se nebudete pokoušet vystát před ní důlek, jen aby vám prozradila, co že to bude k večeři…

Svůj seznam udržujte v dohledu - na nástěnce, na lednici, v diáři, prostě někde, kam se můžete kdykoli podívat. A pak už není nic snadnějšího, než se jej držet.

Týden už začal, takže spěchejte pro tužku a papír, vzpomeňte si na to, co vás posledně lákalo v obchodě a vemte si k ruce také osvědčený zdroj receptů. Napište jídelníček, odvoďte z něj nákupní seznam a směle do toho!

Tohle jsou slova blogerky Florentýny alias Jany Zatloukalové, která sepsala kuchařku nesoucí název
" Kuchařka pro dceru " a která mi už v úvodu knížky byla velmi sympatická svojí první větou, že rozhodně nikdy nepatřila mezi děvčata, která se své mamince odmala (i v dospělosti) pletla v kuchyni, aby mohla pomáhat a přiučit se. Jenže ji věčný hlad jejího muže a čtyř dětí donutil začít se zajímat o kuchařské umění a vypilovat ho k dokonalosti.

To bych si taky přála. Musela jsem se pousmát nad vzpomínkou (ještě stále čerstvou), jak jsem se předevčírem nalákala nad myšlenkou připravit rodině drožďovou pomazánku sypanou čerstvou pažitkou. Dnes jsem se do ní pustila (za pár dní by to už droždí nevydrželo), zakoupila jsem pro ten účel i celozrnné pečivo a pak jsem zasmradila celou kuchyň, slavnostně vše naaranžovala na talíř i s rajčátkem, paprikou a okurkou a naservírovala to dětem. Bohužel, potlesk se nekonal ... ještě teď do sebe tlačím poslední kousky chleba s pomazánkou, která už mi leze ušima.

A takhle je to u nás téměř se vším. Naše děti se pořád drží klasiky - rajská, koprovka, karbanátky, řízky, plněné knedlíky (ale bez zelí) a ovocné knedlíky ... Plánovat jídelníček je téměř nemožné. Netuším jak to probíhá v jiných rodinách, ale za sebe vím, že když já mám na něco chuť, tak moje děti ji rozhodně se mnou nesdílí.