Ten slovníček už musím mít dobrých 22 let. Je chudák poznamenaný stářím - takový salát se z něj za ty roky stal.
Jak jsem jím listovala a chtěla Karolínku poučit s příslovci, narazila jsem na dvě hustě popsané stránky obyčejnou tužkou. Zaujalo mě to a začetla se.
Psali jsme tehdy na střední slohovou práci v angličtině na téma Moje budoucí povolání a já jsem si vepsala český překlad do slovníčku, který jsme mohli při psaní používat. Jak já byla mazaná! To Karolínku ještě nenapadlo, takovýhle fígl...(jenom nechápu, proč jsem si to nenapsala rovnou v AJ).
Pro pobavení publikuji:
Téma - Moje budoucí povolání
Když jsem byla malá, nikdy jsem o svém budoucím povolání nepřemýšlela. Byla jsem ovlivněna životními příběhy slavných herců, zpěváků, manekýnek. Toužila jsem být jedním z nich. Na základce se všechny moje sny změnily. Zajímala mě spousta věcí - příroda, hudba (8 let jsem hrála na piano, sama se učila na kytaru a hodně poslouchala hudbu), sport (plavání, tenis, lehká atletika), kultura (návštěvy kina, divadla, výstav) a hlavně četba.
Ve škole jsem byla celkem dobrá, ale ze všeho nejvíc mě bavila hudebka a výtvarka. A tak se moje plány budoucího povolání měnily ze dne na den. Jeden den jsem chtěla být architektkou, herečkou, laboratorní asistentkou, vědkyní, druhý den zase učitelkou, novinářkou, spisovatelkou nebo fotografkou.
Ale nakonec jsem byla ráda, když jsem se dostala na střední školu s ekonomickým zaměřením. Nikdy jsem si sice nemyslela, že bych v budoucnu chtěla dělat ekonomiku, ale v dnešní době je ekonomie velice důležitá. Jenže i když se moje plány znovu změnily během studií, vždycky mě lákalo pracovat s lidmi a být jim nápomocná a zároveň hodně cestovat po světě a poznávat nové země.
Mým největším snem je totiž projet celý svět a hlavně se podívat do Egypta a do Austrálie. Do Egypta na pyramidy a staré vykopávky a do Austrálie na zvířata (hlavně na klokany), které bych chtěla všechny vidět na vlastní oči a vyfotit si je.
Moje bláznivé sny jsou ale dost náročné na peníze, tak si musím zatím počkat, kdy se mi naskytne vhodná příležitost. Místo toho teď hlavně chci udělat maturitu a pak na chvíli odjet někam pryč z republiky. Nechci ještě tak brzy do práce, chci si trochu užívat mládí.
No uznejte, nebyla já jsem tehdy uvědomělá. Pobavil mě počet dětí, častá proměnlivost mé budoucí práce a nakonec poslední věta, že si chci užívat mládí. Zajímalo by mě jak na to nahlížela angličtinářka - ta se musela plácat do kolen z takovéhle zpovědi.
