Včera jsem si vyslechla životní příběh, který mě hodně zasáhl a pořád se k němu v myšlenkách vracím.
V Trutnově žije jeden pán, který má malou dílničku nedaleko železničního přejezdu kousek od restaurace Radio. Tam má už osm let své království, kde pro Klub vojenské historie Trutnov a pro jiné kluby u nás i v zahraničí vyrábí doplňky z kůže a z kovu k vojenským uniformám. Šije ale nejen věci k uniformám, ale taky batohy, přišívá zipy, utržená ucha ke kabelkám a spoustu dalších věcí.
(V dnešní době, kdy naše konzumní společnost zničené věci raději vyhodí, než by je dala spravit, mě fascinuje, že ještě existují šikovní řemeslníci, které jejich práce baví a nabízí tyto služby lidem).
Zkušenosti se šitím neměl naprosto žádné. Původní profesí je zámečník. Měl ale průpravu a trpělivost k ručním pracím včetně šití.
Jeho žena byla vážně nemocná a on nakonec zůstal se třemi syny sám. Nejmenšímu byl sotva rok.
Moc peněz neměl, ale dokázal udržet svoji rodinu pohromadě a nevzdal se svých synů ani na nátlak sociálky.
Obdivuhodně zastal roli své manželky, za pochodu se učil jemu naprosto novým věcem a postaral se i o tak malé děti sám.
Neměl sebemenší problém uvařit dětem svíčkovou a upéct buchty. Domácnost zvládal, stačil chodit do zaměstnání a ještě se k tomu naučil ovládat jehlu a nit. Kluci měli často děravé kalhoty, tak jim vymýšlel různé zajímavé záplaty. Tehdy si pořídil šicí stroj Singer, ideálního pomocníka pro šití nejen uniforem.
při výrobě čaka - vojenská historická pokrývka hlavy |
hotová čaka, německy tschaka |
To už se často nevidí takovéhle skvosty, jako z dob našich prababiček.
Pán nechápe a nerozumí dnešním maminkám na mateřské, na co všechno si stěžují a jak dokáží promarnit čas klábosením o tom, co zase mají proboha vařit, zase nakupovat, uklízet a starat se o děti, mnohokrát jen o jedno. V době plné vymožeností a prostředků, které matkám nabízí obrovskou úlevu a šetří čas, je to opravdu ostuda.
Já jsem se po vyslechnutí tohoto životního příběhu (který dojal nejen mě, ale i děti) chytla za nos a začala přemýšlet nad svými "stesky" a nářky, jak kolikrát fňukám nad svým
" těžkým " životem. Stydím se...
Obdivuji takovéhle lidi a navíc muže, který si s naprosto novou rolí tak poradil a vychoval tři slušné potomky.
Smekám!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat