Mám dilema. Nastoupila jsem v únoru do práce a stala se ženou pracující. Název mého blogu už přestal vystihovat moji pozici ženy v domácnosti...na druhou stranu tu starost o domácnost mi ani nová práce bohužel neodpáře, tak s největší pravděpodobností nechám původní název stejný. Beztak mě všechny dobré myšlenky napadají doma a ne v práci :)
Je zvláštní, že když jsem psala ve svém posledním příspěvku o hledání štěstí, netušila jsem, že už za týden se nechám vcucnout do pracovní rutiny a budu s nostalgií vzpomínat na ty báječné tři roky mé poslední mateřské dovolené...a že i ta slza ukápne při těch vzpomínkách.
Ale abych jen netesknila, v nové práci mě totiž čekalo i milé překvapení. Podílela jsem se na firemní divadelní akci a poté i zúčastnila one man show CAVEMAN.
Veselohra, která je už několik let vyprodaná a o které jsem se před tím dočetla, že se budu smát od začátku až do konce a potečou mi slzy smíchu, byla vážně dobrá. Za sebe musím napsat, že jsem se začala smát až zhruba po 20 minutách, ale v polovině představení mi už taky tekly slzy smíchu. Bohužel mi tekla i řasenka a to jsem si řasy nalíčila mascarou Hypnose od Lancome.
Celá hra v podání jednoho herce (tady to byl Jakub Slach) se točí kolem vztahů mužů a žen. Kdo četl knížku Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, pozná tam ty rozdíly. Je to taková sonda do života každého z nás. Já jsem sebe i Zbyňka v mnoha konkrétních situacích dokonale viděla:Podle odborné studie použije průměrná žena sedm tisíc slov za den. Muž pouze dva tisíce. Když tedy přijdu domů z práce a nemluvím, není to proto, že bych byl na svoji manželku naštvaný, ale protože už jsem svoji denní zásobu vyčerpal. Ale jí ještě zbývá celých pět tisíc slov!!!
Muž, když jede autem a zabloudí, tak se zaručeně NEZEPTÁ nikoho z kolemjdoucích, protože by se tím znemožnil před ženou, že selhal. Žena naopak nechápe, proč by měla plýtvat časem a zastaví první osobu, která se jí naskytne a vypáčí z ní potřebné informace.
Dost mě pobavila otázka Jakuba Slacha, když se ptal mužů, kde v domě mají svoji místnost, svůj pokoj? Z publika se ozývalo: "Garáž, kotelnu, sklep, půdu, záchod..." Názorný příklad toho, že domov je skutečně teritoriem ženy (a dětí!).
Muž miluje ovladač. Přepíná televizní kanály jeden za druhým, ne ovšem protože by něco hledal, ale protože v tu chvíli "loví". Žena, když začne přepínat stanice, u každé chvíli zůstane a vyhodnocuje si, jestli ji zaujala či ne, prostě analyzuje.
Velice trefná byla taky situace, kdy muž přijde domů z práce a žena je připravená v obýváku a položí mu otázku: "Co se tady změnilo?" A ještě si přitom triumfálně podupává nohou...(znám, znám).
Když jsem to v kostce vyprávěla druhý den Zbyňkovi, doplnil naši manželskou situaci ještě o jeden zářný příklad, ale nevím, jestli je jen náš nebo se v něm uvidí i jiné ženy.
Když se někam chystáme, většinou si připravím dva modely, se kterýma jdu pak za Zbyňkem, ať rozhodne v čem půjdu. Držím na ramínkách ty dva outfity a ptám se který, načež mi Zbyněk doporučí např. ten vlevo a já se ho hned dotčeně ptám, proč ne ten vpravo, že by mi taky určitě slušel. Zbyněk mi pokaždé už monotónně odpovídá ať se ho teda příště neptám!
A ještě na závěr. Protože v mé nové práci je převážně mužský kolektiv, četla jsem si v jedné moudré knížce, jak má žena obstát a jak se prosadit v mužském pracovním kolektivu. Zde pár rad:
* Celkový profesionální vzhled - žena by měla mít pěkné vystupování, pohyby, gesta. Roztěkanost a nesoustředěnost působí rušivým dojmem.
* Vystupování - žena musí ovládat společenská pravidla a nechat muže, aby jí projevovali přednost v situacích, které to vyžadují. Nebýt troufalá, arogantní, ale ani ustrašená a bojácná.
* Komunikace - hlas musí být jistý, nikoliv naříkavý nebo vemlouvavý. To muži nemají rádi.
A především - nechte si od mužů poradit. Nerozumí-li žena pracovnímu problému, ať se bez obav zeptá svého kolegy. Tím se její autorita nesníží, naopak muži ženám rádi poradí. Neberou to jako neznalost a navíc se velmi rádi blýsknou svými znalostmi a učiní dojem. Svatá pravda, mnou už vyzkoušená :)
